Vliv mikrobiomu na naši psychiku a zdraví je mnohem hlubší, než jsme si dosud mysleli
V posledních letech se vědci čím dál tím více zaměřují na interakci mezi naším střevním mikrobiomem a psychickým zdravím. Tento fascinující svět mikroorganismů, které osidlují naše tělo, ukazuje, jak zásadní roli hrají v regulaci mnoha aspektů našeho zdraví. V této souvislosti se objevují stále novější poznatky, které naznačují, že mikrobiom může mít vliv nejen na fyzické, ale i duševní zdraví. Překvapující je, že některé studie ukazují, že složení našich střevních bakterií se může měnit podle našich psychických stavů, což naznačuje těsné propojení mezi psychologií a biologií.
Mikrobiom jako druhý mozek
Střevní mikrobiom je často přirovnáván k „druhému mozku“. Toto označení není jen metaforou, ale odráží skutečné biologické spojení mezi střevy a centrální nervovou soustavou. Vzniká tak označení osy střevo-mozek, které odkazuje na jinak nepochopené mechanismy ovlivňující naši náladu a kognitivní funkce. Například se ukázalo, že určité kmeny bakterií produkují neurotransmitery, jako je serotonin – známý jako hormon štěstí. Tento neurotransmiter, jenž hraje klíčovou roli v regulaci nálady, se ve velké míře syntetizuje právě ve střevech.
Nejen že mikrobiom ovlivňuje naši náladu, ale také je spojen s různými psychickými poruchami. U pacientů trpících depresí a úzkostnými poruchami byla nalezena odlišná mikrobiální rozšíření. Tyto objevy naznačují, že úprava stravy a cílené probiotické terapie by mohly být potenciálními přístupy pro zlepšení psychického zdraví. Zvláštní pozornost si zaslouží také vliv, který má dieta na rozmanitost mikrobiomu. Strava bohatá na vlákninu a fermentované potraviny může vést ke zvýšení prospěšných bakterií, což přímo ovlivňuje naši psychickou pohodu.
Psychologie a vliv prostředí
Neméně zajímavou je otázka, do jaké míry na mikrobiom a tím i na psychické zdraví působí naše okolí. Moderní životní styl, zahrnující stres, sedavé zaměstnání a vysokou konzumaci zpracovaných potravin, má vliv na diverzitu našich střevních bakterií. Významný podíl na této problematice mají i faktory, jako jsou naše interakce s přírodou, čas strávený na čerstvém vzduchu a duševní hygiena. Vzkvétající zájem o mindfulness a praktiky zaměřené na zklidnění mysli ukazuje, že zdraví střev může být úzce spjato s celkovou psychohygienou.
Budoucnost výzkumu mikrobiomu a jeho vztahu k psychickému zdraví slibuje vzrušující objevy. Nové technologie a metody analýzy nám umožňují zkoumat komplexní interakce mezi bakteriemi, psychologickým stavem a vlivy životního prostředí. Pochopení toho, jak mikrobiom ovlivňuje naše emocionální a kognitivní procesy, by mohlo poskytnout nové terapeutické přístupy k léčbě různých duševních onemocnění.
Obor mikrobiomové psychofarmakologie se teprve začíná formovat a přináší s sebou naději na revoluci v léčbě psychických poruch. Zatímco tradiční farmaceutické metody představují jen část řešení, integrace mikrobiomových studií do terapeutického procesu otevírá zcela nové obzory. V rámci této interdisciplinární vědy máme možnost vidět, jak se věda a psychologie spojují, aby nám poskytly kompletní obraz lidského zdraví.