Jakým způsobem ovlivňuje mikrobiom naše psychické zdraví
Mikrobiom, souhrn bakterií, virů a dalších mikroorganismů žijících v našich tělech, se stal předmětem intenzivního vědeckého zkoumání. V posledních letech se ukazuje, že tento miniaturní svět má dalekosáhlý vliv nejen na naše fyzické zdraví, ale i na psychiku. Nové výzkumy naznačují, že složení mikrobiomu může mít zásadní vliv na naše emoce, chování a dokonce i na úroveň stresu nebo úzkosti. Tento článek se pokusí objasnit komplexní vztah mezi mikrobiomem a psychickým zdravím, přičemž se zaměří na odkazy mezi střevním zdravím a duševní pohodou.
Vztah mezi střevem a mozkem
Střevní mikrobiom produkuje látky, které mohou ovlivnit naši psychickou činnost. Například některé bakterie produkují neurotransmitery, jako je serotonin, který reguluje náladu a pocity štěstí. Fascinující je fakt, že přibližně 90 % serotoninu se syntetizuje právě ve střevech. Vědci se domnívají, že střevní mikroby mohou zprostředkovat komunikaci mezi střevem a mozkem, což je koncept známý jako „osová osa střevně-mozková“. Tímto způsobem se střeva stávají nejen důležitým orgánem trávení, ale také podstatným hráčem na poli duševního zdraví.
Nově publikované studie ukazují, že mikrobiom může ovlivnit i naše rozhodovací procesy. Vědci provedli experimenty, které ukazují, že děti s různými složeními mikrobiomu projevují odlišné sklonosti k rizikovému chování. Takový vztah naznačuje, že naše střevní bakteriální společenství může utvářet naši osobnost a preference, což otevírá nové obzory v porozumění psychologickým poruchám.
Možnost terapeutického zásahu
Narůstající porozumění vztahu mezi mikrobiomem a psychikou staví před vědce možnost terapeutických zásahů, které by mohly přinést nové metody pro léčbu duševních onemocnění. Například užívání probiotik, tedy živých mikroorganismů, by mohlo pomoci vytvořit zdravější mikrobiom, a tím zmírnit příznaky deprese či úzkosti. Zároveň se objevují výzkumy zkoumá-jící vztah mezi stravou a psychickým zdravím, realizované experimenty ukázaly, že strava bohatá na vlákninu a probiotika může přispět ke zlepšení nálady.
Je však třeba brát v úvahu, že vztah mezi mikrobiomem a psychickým zdravím je složitý a ještě plně neprozkoumaný. Zatímco některé studie dávají naději na vývoj nových terapeutických přístupů, je nutné zejména hlouběji rozumět individuálním rozdílům v mikrobiomu a jejich vlivu na psychické poruchy. Každý člověk je unikátní a faktory jako genetika, stravovací návyky nebo životní styl mohou mít zásadní dopad na složení mikrobiomu.
Mikrobiom představuje fascinující zrcadlo našeho vnitřního světa, které ukazuje, jak úzce je propojen náš fyzický a psychický stav. Pokrok v této oblasti vědy otevírá nové možnosti nejen pro psychologii, ale také pro celkovou medicínu, a naznačuje, že cesta k duševnímu zdraví by mohla vést skrze péči o náš mikrobiom. Objevování této zatím málo prozkoumané dimenze našeho zdraví zůstává jedním z nejzajímavějších a nejvýznamnějších výzkumných směrů současnosti.
