Jak zdravé mikroby v našem těle ovlivňují naše chování a duševní zdraví

Mikrobiom, složitá komunita bakterií, virů a hub, která osidluje naše tělo, se ukazuje jako jeden z nejneobvyklejších a také nejzajímavějších faktorů, které ovlivňují naše zdraví a blaho. V posledních letech se vědci stále více zabývají tím, jak mikrobiom formuje naše psychologické a fyziologické procesy. V rozporu s tradičními pohledy, kdy byly bakterie vnímány pouze jako patogeny, se ukazuje, že mnohé z nich mohou mít prospěšný účinek. Jakou roli tedy hrají tyto mikroorganismy v našem každodenním životě?

Mikrobiom a naše emoce

Nové výzkumy naznačují, že mikrobiom má vliv na naše emoce, a to způsobem, který bychom si před několika lety nedokázali ani představit. Složení bakterií ve střevech může ovlivnit produkci neurotransmiterů, které regulují náladu, jako je například serotonin. Překvapivé je, že až 90 % serotoninu se vytváří právě ve střevech. To vyvolává otázku, do jaké míry mohou probiotika a prebiotika ovlivnit náš psychický stav. Mezi výzkumy se objevila i studie, která prokázala, že probiotika mohou zmírnit symptomy deprese a úzkosti, což vytváří nový pohled na léčbu duševních poruch.

Současný trend v oblasti psychologického zdraví zahrnuje integrovaný přístup, který by mohl propojit psychoterapii s dietními doporučeními zaměřenými na zdraví střev. Základní premisa spočívá v názoru, že zdravé střevo může znamenat zdravou mysl. Tuto hypotézu podporují nejen odborníci v oblasti psychologie, ale i biologové a odborníci na výživu, kteří se snaží prozkoumat, jak typy potravy ovlivňují naše mikrobní osídlení.

Dieta a její specifický dopad

Podle studie publikované v časopise Nature, existují určité potraviny, které mohou posílit rozmanitost našeho mikrobiomu. Potraviny bohaté na vlákninu, jako jsou ovoce, zelenina, ořechy a celá zrna, vykazují znatelný pozitivní efekt na bakterie v tlustém střevě. Na druhou stranu, dietní vzorce chudé na tyto složky, například strava s vysokým obsahem cukrů a tuků, mohou vést k destrukci prospěšných mikroorganismů a celkově narušit rovnováhu v intestinálním ekosystému.

Pokud se podíváme na zvířecí modely, vidíme, že změny v mikrobiomu mohou ovlivnit chování. Například pokusy na myších prokázaly, že změna stravy vedla ke změně v jejich reakcích na stres, a to bez zásahu do neurochemických systémů. Tento efekt naznačuje, že střeva mohou mít vliv na chování, což by mohlo vést k novým terapeutickým přístupům v léčbě duševních nemocí.

Doposud nedořešenou otázkou však zůstává, jak přesně probíhá komunikace mezi mikrobiomem a mozkem. Vědci se domnívají, že klíčovým faktorem může být vagus nerv, který propojuje střeva s mozkem. Tento objev otevírá nové cesty výzkumu, které by mohly přinést revoluční změny v léčbě duševních poruch — a to i v oblastech, kde tradiční metody selhávají.

Zde se objevuje širší perspektiva na zdraví jako na komplexní systém, ve kterém jsou všechny prvky provázány. Místo aby byly jednotlivé aspekty jako dieta, fyzická aktivita a psychické zdraví posuzovány izolovaně, měli bychom je chápat jako součást jedné sledované dynamiky. Důkladné porozumění vzájemným vztahům v tomto systému může jednou vyrůst v nové paradigmata ve zdravotní péči a vést k účinnějším prevencím a léčbám.