Jak mikrobiom ovlivňuje duševní zdraví a celkovou pohodu
V posledních letech se na vědecké scéně dostává do popředí fascinující oblast zkoumání vztahu mezi mikrobiomem a duševním zdravím. To, co mnoho lidí považovalo za odlehlou vědeckou hypotézu, se čím dál tím více prokazuje jako skutečnost. Výzkumy naznačují, že zdraví našich střev má přímý vliv na náš emocionální stav, chování a dokonce i kognitivní funkce. Tento článek se zaměří na to, jak mikrobiom ovlivňuje naši psychiku a jak by mohl být klíčem k novým přístupům v psychologii a psychiatrii.
Mikrobiom jako druhý mozek
Pojem “druhý mozek” se v poslední době stal součástí běžného diskurzu o lidském zdraví. Základní myšlenka spočívá v tom, že střeva obsahují miliony neuronů, které komunikují s centrálním nervovým systémem. Tato komunikace probíhá prostřednictvím nervových spojení i chemických signálů, což může mít zásadní vliv na naše pocity a nálady. Zajímavým faktem je, že více než 90 % serotoninu, známého jako hormon štěstí, vzniká právě v našich střevech. To dokazuje, jak silná vazba mezi našimi emocemi a střevním mikrobiomem je.
Dosud realizované studie zaměřené na psychobiotika, tedy probiotika, která pozitivně ovlivňují psychické zdraví, ukazují na možnost terapeutických přístupů pomocí cílené úpravy stravy. Specifické kmeny bakterií byly spojeny s nižšími úrovněmi úzkosti a depresí. V situacích, kdy lidé trpí duševními poruchami, může potenciálně docházet k narušení mikrobiomu, což naznačuje, že různé potraviny a životní styl jsou klíčovými faktory pro rovnováhu naší emocionální pohody.
Střevní zdraví a psychosociální aspekty
Ale proč je vlastně tento vztah mezi střeva a mozek tak důležitý? Naše kultura často odděluje fyzické a duševní zdraví jako dvě samostatné entity, avšak propojení mezi nimi je mnohem komplexnější. Podle některých studií může zlepšení střevního zdraví vést k pozitivním změnám v psychickém stavu, což může být v případech psychosomatických onemocnění léčebným klíčem. U pacientů se syndromem dráždivého tračníku byla pozorována úzkost a deprese právě v souvislosti s podvědomými reakcemi na tělesné pocity, které zmiňovaný syndrom vyvolává.
S ohledem na to, co víme o střevním mikrobiomu, se opět zvedá otázka dietní etiky. Měli bychom přehodnotit naše stravovací návyky a podmínky, za kterých potraviny konzumujeme. Přírodní a méně zpracované potraviny jakýmkoli způsobem přispějí nejen k udržení fyzického zdraví, ale také mohou posílit psychickou pohodu. Osobní vztah k jídlu, propagace místních surovin a důraz na tradiční přípravu pokrmů mohou přivést přidanou hodnotu, kterou mnoho lidí začíná opět objevovat.
Jak se zdá, budoucnost psychologické a psychiatrické péče může být spojena s oslabením stigma, jenž obklopuje duševní onemocnění. Společnost si mnohem více uvědomuje sílu přirozených přístupů, které se využívají v rámci holistického zdraví. Mnozí odborníci věří, že budoucnost terapeutické praxe bude zahrnovat komplexní strategii, která bude v souladu s lidským tělem jako fyzickou i psychickou entitou.
Vzhledem k narůstajícímu důkazu o souvislostech mezi mikrobiomem a duševním zdravím se zjevně otevírá prostor pro originální myšlenky a nové formy terapie. Tato nová paradigma by mohla vést k přijetí holisticého přístupu vůči duševním nemocem, což by konečně umožnilo přeměnit naši péči a přístup k sobě samým.
