Jak může mikrobiom ovlivnit naše duševní zdraví a každodenní rozhodování

V posledních letech se vědecké výzkumy stále více zaměřují na spojení mezi naším trávicím systémem a psychickým zdravím. Zdá se, že roli zde hraje něco, co je pro většinu lidí na první pohled skryté – mikrobiom, tedy soubor mikroorganismů žijících ve střevech. Tyto organismy nejen, že ovlivňují naše tělesné zdraví, ale také mohou mít dalekosáhlý dopad na naše nálady, emoce a dokonce i rozhodovací procesy. Pro badatele je to fascinující oblast, která láká stále více zájemců o klasické vědy, neboť spojuje biologii, psychologii a neurologii do komplexního pohledu na zdraví jedince.

Neviditelný vliv na naše chování

Nedávné studie ukázaly, že mikrobiom má schopnost produkovat neurotransmitery, jako je serotonin, což může mít přímý vliv na naše pocity štěstí či úzkosti. Zajímavostí je, že přibližně 90 % veškerého serotoninu v těle je vytvářeno v tlustém střevě. Tímto způsobem může tělo komunikovat s mozkem prostřednictvím “vstupu” ve formě vagového nervu, což nás nutí znovu přehodnotit tradiční představy o tom, jak jsou naše emoce a naše tělo propojené. Tento objev naznačuje, že tím, co jíme, a tím pádem i tím, jaké bakterie osídlují naše střeva, ovlivňujeme nejen naše fyzické zdraví, ale i psychické prožitky.

Vzhledem k tomu, že mikrobiom funguje jako ekosystém, je jeho rozmanitost klíčová pro zdraví. Různé druhy bakterií se navzájem ovlivňují a udržují rovnováhu. Narušení této rovnováhy může vést k nepříznivým zdravotním problémům, včetně depresí, úzkosti a dalších poruch nálady. V některých případech se ukázalo, že léčba ve formě probiotik může pomoci zlepšit psychické zdraví jedinců, kteří trpí psychickými potížemi. Tento stále se rozvíjející obor nazývaný psychoneuroimunologie nám tak nabízí nové možnosti pohledu na léčbu psychických poruch.

Případová studie v oblasti duševního zdraví

Jednou z nejzajímavějších případových studií je výzkum, který sledoval vliv probiotik na pacienty s úzkostnými poruchami. Výsledky ukázaly znatelné zlepšení příznaků u těch, kteří pravidelně konzumovali potraviny bohaté na probiotika, jako jsou jogurty nebo fermentované potraviny. Při dalším zkoumání se zjistilo, že pozitivní změny v psychickém stavu byly doprovázeny změnami v mikrobiálním složení střev, což poskytuje zajímavé důkazy o tom, jak tělo a mozek můžou vzájemně ovlivňovat své fungování.

Kromě toho se vědci stále ptají, jakým způsobem může strava, bohatá na vlákninu a živiny, podpořit zdravější mikrobiom. Významné množství racionální stravy má potenciál osídlit střeva prospěšnými bakteriemi, a tím přispět k celkovému duševnímu zdraví. Zároveň plošné užívání antibiotik, čímž lidé neúmyslně narušují rovnováhu svého mikrobiomu, nabývá nového rozměru. Jak se ukazuje, příliš časté užívání těchto léků může zvýšit riziko rozvoje psychických potíží. Tak se ukazuje, že v této oblasti je velmi důležité najít rovnováhu.

Vědecký pokrok v chápání role mikrobiomu nás přivádí k novým možnostem léčby a podpory duševního zdraví. Pochopení toho, jak mohou bakterie ovlivnit naši psychiku, otevírá dveře novým terapeutickým přístupům. Možná se blížíme k revoluci ve způsobu, jakým přistupujeme k duševnímu zdraví, kde místo zaměření na souvislosti mezi mozkem a psychologickými faktory se čím dál více zaměříme také na naše střeva a potravu, kterou konzumujeme. Může se tedy zdát, že v případě péče o zdraví je potřeba vzít v potaz i ten nejmenší, na první pohled neviditelný, ale přesto mocný mikrobiom v našich útrobách.