Jak mikrobiom ovlivňuje naše duševní zdraví a emocionální prožívání
V poslední dekádě se do popředí zdravotnického výzkumu dostává fascinující téma mikrobiomu, tj. souboru mikroorganismů osídlujících naše tělo, zejména střeva. Očekávalo by se, že naše zdraví závisí hlavně na stravě a pohybu, avšak nové studie ukazují, že nezanedbatelný vliv má také harmonie mezi našimi bakteriemi a konektivita v nervovém systému. Tento článek se ponoří do vzájemných vztahů mezi mikrobiomem a duševním zdravím, přičemž se zaměří na některé nové vědecké poznatky a překvapující možnosti, které skýtá tato perspektiva.
Vědecké poznatky posledních let odhalily, že naše střeva produkují více neurotransmiterů než samotný mozek. Například 95 % serotoninu, známého jako hormon štěstí, je syntetizováno ve střevech a následně se skrze krevní oběh dostává do centra naší nervové soustavy. Tento fakt ukazuje, jak silně jsou naše střevní mikroby provázány s naším emocionálním stavem. V současnosti se zkoumá, jak obnova zdravého mikrobiomu prostřednictvím probiotik či změny v dietě může přispět k léčbě depresí a úzkostí.
Vliv stravy na mikrobiom a duševní pohodu
Stravovací návyky mají klíčový dopad na náš mikrobiom. Potraviny bohaté na vlákninu a fermentované produkty, jako je jogurt nebo kimchi, mohou podporovat růst prospěšných bakterií, které následně ovlivňují produkci neurotransmiterů. Naopak konzumace ultra zpracovaných potravin a cukrů může narušit rovnováhu mezi různými typy mikroorganismů, což se může projevit změnami nálady nebo nástupem psychických poruch. Tento cyklus naznačuje, že zdravá strava může přispět k udržení stabilní psychiky, a naopak nevhodné potraviny mohou přispět k rozvoji psychických poruch.
Recentní studie také potvrzují, že existuje přímý vztah mezi diverzitou mikrobiomu a úrovní stresu. Lidé s bohatším mikrobiomem mají tendenci lépe reagovat na stres a vykazují nižší hladinu úzkosti. V rámci experimentů vědci podávali myším různé probiotické kultury a následně pozorovali, jak se mění jejich chování pod tlakem, což naznačuje, že mikrobiom hraje klíčovou roli v regulaci stresových reakcí jak u zvířat, tak u lidí.
Psychobiotika: revoluce v léčbě duševních poruch
Koncept psychobiotik, tj. probiotik, které pozitivně ovlivňují psychické zdraví, začíná nabírat na popularitě. Výzkumy ukazují, že některé kmeny bakterií, například Lactobacillus a Bifidobacterium, mají schopnost snižovat příznaky deprese a úzkosti. Odborníci nyní zkoumají, jakým způsobem by se tyto látky mohly začlenit do každodenní léčby psychických onemocnění a zda by mohly sloužit jako vhodná alternativa chemickým antidepresivům.
Zajímavé je, že způsob, jakým vnímáme a reagujeme na stres, může být spojen s “(ne)štěstím” našich střev. Náš mikrobiom zřejmě ovlivňuje nejen naši psychiku, ale i naši schopnost se adaptovat na měnící se okolnosti a výzvy, které nám život přináší. Zároveň se ukazuje, že pravidelná konzumace zdravé a vyvážené stravy, která podporuje zdraví střev, je klíčem k dlouhodobějšímu duševnímu blahu.
Zdravý mikrobiom se v současnosti ukazuje jako zásadní pro porozumění našemu emocionálnímu prožívání a vztahům mezi tělem a myslí. Nové vědecké objevy naznačují, že naše střeva mohou hrát klíčovou roli v depresi, úzkosti a dalších duševních onemocněních. Proto je nezbytné, abychom se na zdraví mikrobiomu dívali jako na součást našeho celkového duševního a emocionálního zdraví. Tímto způsobem můžeme zasít semena budoucnosti, ve které střeva hrají důležitou roli v udržení rovnováhy mezi tělem a myslí.
