Dopad stravy na psychické zdraví je silnější, než jsme si dosud uvědomovali
Naše strava ovlivňuje nejen fyzické zdraví, ale také fungování mozku a psychickou pohodu. Čím dál více studií naznačuje, že potraviny, které konzumujeme, mohou mít zásadní dopad na naše duševní zdraví. V dnešním článku se zaměříme na prolnutí obou těchto aspektů a odhalíme, proč bychom měli věnovat pozornost nejen tomu, co jíme, ale i tomu, jak tyto volby utvářejí náš psychologický stav.
Mozek jako metabolizátor potravin
Zajímavý fakt, který má více než jen informativní hodnotu, je ten, že mozek využívá jako zdroj energie glukózu, což je produkt z ubičitého cukru. Možná bychom od něj nečekali, že se k němu chová tak vyžadujícím způsobem, avšak bere si téměř 20% veškeré energie, kterou naše tělo vyprodukuje. Množství glukózy v krvi má přímý vliv na naši náladu, CRM (cognitive response mechanism) a schopnost soustředit se. Pokud stravovací návyky zhorší stabilitu hladin cukru, mohou vést k emočním výkyvům a únavě. Časté kolísání mu může přivodit chronické únavové syndromy, což ukazuje, že naše strava je víc než jen palivo pro tělo; je také kritická pro funkce vyšších mozkových procesů.
Tato vazba mezi stravou a psychickým zdravím má zásadní důsledky, zejména v kontextu současné doby, kdy se v populaci zvyšuje prevalence depresí a úzkostí. Výzkumy naznačují, že strava obohacená o omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí ve rybách, může být účinným nástrojem k prevenci a léčbě těchto onemocnění. Tento typ tuku ovlivňuje zánětlivé procesy v těle a hraje klíčovou roli v produkci neurotransmiterů, jako je serotonin, jehož nedostatek je často spojen s depresivními stavy.
Gut-brain axis: Spojení mezi střevem a mozkem
V poslední době se stále častěji hovoří o konceptu “gut-brain axis”, což označuje komplexní interakci mezi naším trávicím systémem a mozkem. Složení střevní mikroflóry se může podílet na psychickém stavu, což se ukazuje v různých studiích zaměřených na probiotika a prebiotika. Tyto látky mohou pozitivně ovlivnit psychiku tím, že vytvářejí určité chemikálie, které působí na centrální nervový systém. Západní strava, většinou bohatá na rafinované potraviny a cukry, může tento přirozený systém narušit, což může vést k neurozáměně, úzkosti anebo depresím.
Je fascinující, jak málo stačí k tomu, aby se zlepšilo naše celkové psychické zdraví. Méně stresu a úzkosti může začít jednoduše přechodem k dietě bohaté na zeleninu, ovoce, celozrnné potraviny a zdravé tuku. Rozmanitost v našem jídelníčku neovlivňuje jen chutě a potěšení, ale také podporuje stabilizaci mikroflóry ve střevech a tím přispívá k naší psychické pohodě.
Jak tedy konkrétně přistoupit k těmto objevům v praxi? Učení se o tom, jaké potraviny se vzájemně ovlivňují a jak mohou přispět k udržení stabilní hladiny energie během dne, je zásadní. S touto znalostí se lidé mohou zaměřit na zlepšení kvality svého života ve všech ohledech, od zlepšení duševní pružnosti po snížení rizika chronických onemocnění. Na konci dne tak také vidíme, že stravou nejen živíme své tělo, ale i formujeme svou mysl.
